Trmický míček byl snad vůbec prvním flyballovým turnajem, jehož se se vším všudy ujal někdo jiný než my, letňanští Flyball Hop Trop. Členové flyballového družstva Lavina se zde tentokrát představili nejen v roli závodníků, jak už je známe docela dlouho (celý jeden rok! :-)), ale i v roli pořadatelů. Byla to pro ně premiéra a už teď si dovolím prozradit, že si s ní poradili nad očekávání dobře...

Po dvou týdnech na sebe navazujících agility táborů jsme s Mílou k smrti utahané dorazily do Trmic. Cesta tam byla fakt příšerná – chtělo se mi šíleně spát, Dianě samozřejmě také, takže na moje výzvy „Mluv se mnou, nebo tam nedojedeme!“ odpovídala zásadně „Hmmmmm…“ Nevěřícně jsme koukaly na vzorně postavené dráhy, EJS, nástěnku... všechno už bylo připraveno. To byl tak kráááásný pohled! J Na můj dotaz, zda nepotřebují ještě s něčím pomoci, mi Miluška odpověděla, že už je všechno hotovo a k tomu ještě přidala informaci, že u stolků rozhodčích je pro nás připraveno i občerstvení! Kromě pití zde byl tvarohovo-makový koláč a vynikající ořechová buchta s čokoládovou polevou, o jejíž doplnění u stolku na modré dráze bylo nutno žádat ještě před zahájením turnaje :-). Ale néé, kdepak... já ji nesnědla celou! Já měla za celý den jen jeden... možná dva...tři kousky...:-)) A když už jsme u toho jídla – kdo nebyl na červencovém soustředění v Trmicích, tak jen těžko pochopí, jak moc jsme se těšili na paní Hainzovou a její kuchyni :-).

Turnaj byl zahájen a první dvě družstva z celkových čtyř přihlášených se odebrala na dráhy. Kromě Laviny nechyběli ve startovní listině  ani Hop Trop Dreams, Hop Trop Prague a Hop Trop Sprinters – stejně jako tomu bylo na turnaji v Brně. Výkony družstev však oproti těm brněnským byly nesrovnatelné. Jako by ta družstva někdo vyměnil! Už v dopolední části jsme viděli mnoho bezchybných běhů a napínavých soubojů. Velkou senzací se stal nový rekord družstva Hop Trop Prague, které v jednom z dopoledních běhů zaběhlo čas 18,95 sekundy. Ten se zároveň stal nejlepším časem turnaje vůbec! Právě díky němu vyhráli Hop Trop Prague celý dopolední Round Robin před druhými Hop Trop Dreams, kteří měli stejný počet bodů, ale horší čas. Třetí skončila Lavina, čtvrtí Hop Trop Sprinters.

Ani v odpoledním Double Elimination nebyla o napětí nouze. V prvním rozběhu zvítězili Hop Trop Prague nad Sprintery, ve druhém Hop Trop Dreams nad Lavinou. V dalším rozběhu se spolu utkali největší dva favorité tohoto turnaje – Hop Trop Dreams a Hop Trop Prague, kde po mnoha těsných dobězích posledních psů obou družstev nakonec zvítězili Hop Trop Dreams. V následujícím rozběhu Lavina vyřadila Hop Trop Sprinters z dalších bojů, v souboji s Hop Trop Prague o postup do finále však prohrála a skončila tak na třetím místě. A byl tu první finálový rozběh. Prágové nebo Dreamsové – kdo z nich vyhraje? Oproti druhému rozběhu se tentokrát role obrátily a vítězi se stali Hop Trop Prague. Protože každé z těchto družstev mělo po tomto rozběhu jen jednu prohru (a Double Elimination je holt Double Elimination, neboli závod Na dvě prohry), konalo se po krátké přestávce finále druhé – rozhodující. Obě družstva v něm bojovala, co jim síly stačily, do posledního psa nebylo nic rozhodnuto. Na rychlé borderčí nohy Abbinky však ty Prettynčiny kníračí nakonec přece jen nestačily a Hop Trop Dreams zvítězili nad Prágy 3:1. Sláva vítězům, čest poraženým – bylo to krásné a dramatické a já si moc přeju, abychom takových soubojů měli na našich turnajích co nejvíc. 

Dvě přestávky mezi běhy vyplnil tanec se psem, který byl oceněn zaslouženým potleskem. O trochu zábavy přímo na dráze se tentokrát postarala i pani Sendzina (jo, jo, téhle přezdívky se už Míla asi nikdy nezbaví... :-D), resp. její píšťalka. No, představte si následující situaci: Nabíječ stojí v pozoru – sotva dýchá, startovní rozhodčí křečovitě svírají ovládání EJS, chvilka čekání než družstva dají znamení, že už jsou připravena... Adrenalin stoupá, za okamžik bude běh odstartován... hlavní rozhodčí se otáčí, aby dala pokyn ke startu a... místo ostrého startovacího hvizdu se ozve jakési zakvílení :-)). Není divu, že v tu chvíli nedokázal zachovat vážnou tvář ani jinak plně soustředěný nabíječ. Fesinka naštěstí mé zavolání: „Fesshihihí!“ přešla s klidem profesionálky :-D.

Co si budeme povídat, problémy měla i paní Sendzina, a to nejen s píšťalkou... Jen si představte tu situaci – elegantním předpažením se zeptá nabíječů, zda jsou připraveni, načež nabíječka Laviny začne šmátrat pod svou elegantní modrou sukýnkou a ze spodního prádla vytáhne... tenisák! J A což teprve to dilema, jak a čím zapískat, když Prágové a Dreamsové dali naprosto synchronně signál, že jsou „ready“, a paní Sendzina dala v reakci na jejich signalizaci automaticky OBĚ ruce za záda… obě najednou, samozřejmě i s píšťalkou! To se jí ještě nestalo!!! :-D

Ač počasí trochu vyhrožovalo a drobné přeháňky přicházely zásadně ve chvíli, kdy jsem stála za boxem :-), byl to jinak moc příjemný turnaj. Velké díky patří jeho pořadatelům - za skvělou organizaci i za originální ceny. Pro hlavní rozhodčí byla připravena píšťalka v nadživotní velikosti, cenu dostal i pan Světýlko a navíc byl vyhlášen i nejrychlejší pes dne, kterým se stal s časem 4,09 s kříženec Jim z družstva Hop Trop Prague. Nechyběly ani tradiční ceny od Puriny a pohár pro každé družstvo.

„To bílé, to je pro psy nebo pro lidi?“ zeptala se Šárka, když nahlédla do tašky plné drobných cen.

„Pro psy... už jsem to snědla!“ hlásila jí okamžitě Ivana.

No, já si to pamatuju tak, že Ivana přesvědčeně prohlásila, že pro lidi, a Zdeněk dodal něco ve smyslu, že „Ivana už to snědla, je to pro lidi, haf haf haf“ J. 

Tak jen více takových pohodových turnajů :-). Lavino, děkujeme!

D.V.+M.V.

P.S. Jedno negativum by se zde přece jen našlo.V úplném závěru, kdy už byl odpískán konec turnaje a čekalo se na vyhlášení, si pani Sendzina stěžovala, že se jen na pět minut neprozřetelně vzdálila od stolku s tou skvělou buchtou...a po návratu byl už tác jak vymetený! A já se na ni taaaak těšila!!! L